Farní kostel

Kostel Povýšení svatého Kříže

   Farní kostel Povýšení svatého Kříže byl postaven z materiálu zničené tvrze na místě starobylého kostela a hřbitova v r.1748 držitelem panství knížetem Václavem z Lichtenštejna. V r.1769 došlo k rozšíření a r.1853 k renovaci chrámu. Jeho patronem byl od r.1790 náboženský fond. Fara podléhala arcidiecézi olomoucké, arcikněžství holešovskému a děkanství uherskobrodskému. Kostel měl velmi skromné vybavení - jeden oltář, dřevěnou křtitelnici, dva zvony a malé varhany. Dne 22.5.1893 byla požárem zničena kostelní věž a chrám se dostává do velmi špatného stavebně technického stavu; 6.3.1900 byl proveden státní stavební dohled a v červnu 1900 již musel být provizorně podepřen strop. Lidé chtěli kostel nový, ale nedostávalo se finančních prostředků. Od r.1905 se začalo vybírat na střechu budoucího chrámu; plány na jeho stavbu byly vypracovány o dvě léta později, ale místodržitelství je zamítlo. Dne 26.5.1908 je z důvodu bezpečnosti bohoslužba konána již v náhradním objektu, v hasičském skladišti. Kvůli hrozbě zřícení byl z nařízení okresního hejtmanství dosavadní barokní kostel 1.7.1908 úředně zavřen a koncem roku pak zbořen. Počátkem roku následujícího je architektem a městským stavitelem z Olomoucu Václavem Wittnerem zpracován projekt chrámu nového. Dozorem nad stavbou byl pověřen Ing. Vladimír Fischer z Brna a základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan. Na jaře r.1909 byly zahájeny přípravné práce a za dva roky v září došlo za obětavé pomoci a podpory pozdějšího olomouckého arcibiskupa Stojana, místního faráře P. Stanislava Spáčila a starosty obce Josefa Kohna k otevření nového kostela. Náklady činily 184.804,58 Kč. Chrám byl vysvěcen 24.9.1911 Dr. Karlem Wisnarem, světícím biskupem olomouckým.

   Kostel Povýšení svatého Kříže je jednolodní budova s krátkou příčnou lodí, odsazeným pětiboce ukončeným presbyteriem, sakristií a hranolovou věží ve vstupním průčelí. Jedná se o stavbu z období let 1909-1911, jež byla postavena v novogotickém sylu a je hodnotným dokladem architektonické tvorby počátku 20.století. V presbytáři je hlavní oltář z kararského mramoru, nad ním obraz představující císaře Heraklia s nalezeným křížem Kristovým v rukou, dílo akademiského malíře Jano Ko"hlera z Nenkovic u Kyjova z r.1911. Obraz je příkladem produkce čerpající ze zdrojů lidového umění. Po jeho stranách se nacházejí sochy sv. Cyrila a Metoděje.

   Interiér je zaklenut křížovými žebrovými klenbami.

   Strání přišlo několikrát o své zvony, konkrétně r.1893 při požáru a za 1. a 2. světové války, kdy byly zabrány pro vojenské potřeby. Po první světové válce proběhlo nové svěcení zvonů až 23.9.1923 a ulila je firma Herold z Chomutova.

   Na prvním zvonu o váze 420 kg s reliéfem Panny Marie byl nápis: "Panno Mario ustavičné pomoci, oroduj za nás od ohně. (Darovali Stráňáci z Ameriky)". Druhý zvon o váze 243 kg s reliéfem sv. Josefa měl text: "Sv. Josefe, oroduj za nás. (Vybudováno z milodarů)". A konečně zvon poslední o váze 164 kg, který přečkal jako jediný i druhý válečný konflikt, se dosud pyšní reliéfem sv. Floriána a nápisem: "Sv. Floriáne ochraňuj nás od ohně".

   Po druhé světové válce - 18.9.1949 - byly vysvěceny tři nové zvony, pořízené z darů farníků a ulité v Brně - Husovicích. Jde o velký zvon Maria - vážící 435 kg, s reliéfem Panny Marie s Ježíškem a s nápisem: "Vítězná ochránkyně Moravy, oroduj za nás"; menší zvon sv. Václav o váze 255 kg a s reliéfem sv. Václava na koni a s nápisem: "Sv. Václave, nedej zahynout nám, ni budoucím" a umíráček sv. Josef s reliéfem sv. Josefa s Ježíškem a s nápisem: "Sv. Josefe, patrone umírajících, oroduj za nás".

   V dalších letech prošel kostel řadou oprav jak v interiéru, tak v exteriéru.

   Válečnými událostmi ve dnech 13. až 30.4.1945 bylo poškozeno zdivo na východní části chrámového průčelí, věž i střecha lodi, rozbita okna i vitráže v presbytáři.

   V r.1950 byla provedena generální oprava rozvodu elektřiny včetně vytápění akumulačními kamnami. V r.1960 byly opravena věžní hodiny a v r.1964 byly biskupen Dr. Františkem Tomáškem posvěceny nové varhany od fy Riegr z Krnova.

   V r.1968 byla dokončeny generální oprava kostela a věž byla pokryta měděným plechem a byla nahozena nová fasáda.

   V r.1983 se pak realizovaly úpravy interiéru podle liturgických předpisů II. vatikánského koncilu, a to podle návrhu Františka Peňáze. V r.1986 proběhla oprava fasády a v r.1992 výmalba interiéru.

   V letech 2001 až 2011 proběhla nová generální oprava celého okolí kostela, kostela samotného uvnitř i zvenčí (střecha, všechna okna, nové vitráže v lodi, kanalizace, venkovní chodiště, osvělení, věžní hodiny, podlahové topení, nová podlaha, restaurování všech tří oltářů, kazatelny, výmalba interiéru a nový nátěr venkovní fasády, nové dubové lavice, sedes, zpovědnice, nový obětní stůl).

   V roce 2000 byl kostel prohlášen za kulturní památku.

(Text: Jana Spathová, Malovaný kraj 2001/1, s.4-5)