Farní kostel

Farní kostel sv. Václava

První písemná zmínka o obci Rudice pochází z r.1350. V dalších záznamech je uváděn i kostel zasvěcený sv. Urbanovi, jehož postava se objevuje ještě na obecní pečeti z r.1683. Kostel byl postaven v období olomouckého biskupa Bruna ze Schauenbergu. Pravděpodobně husitské bouře a časté vpády povstalců z Uher vedly k jeho zpustošení. Podle místní pověsti stál blíže k vesnici v Lukášově humně a byl vypálen tureckými vojsky. Osadníci prý stačili zakopat zvon, aby se nestal kořistí "loupeživé čeládky". Z r.1644 se dochovalů dokument, v němž hradišťský děkan podává zprávu konzistoři o stavu děkanství: "...rudický kostel na statcích rytíře Menharta z Marsinay je v troskách. Byl zde od starodávna, ale v této době jej již nikdo nepamatuje." Nový kostel je připomínám v r.1704, zatím bez věže a pokryt doškovou střechou. Dochází ke změně patrocinia, zasvěcen je sv. Václavu. Do konečné podoby v pozdbě barokním slohu, i s oltářem, výzdobou a základním vybavením, byl dostavěn v r.1787 za majitele panství knížete Václava Antonína z Kounic. Tehdy nastala dočasná éra samostatné fary rudické. Prvním duchovním správcem se stal kněz řádu premonstrátů Adam Korber, pochovaný na rudickém hřbitově. O zvony přišli farníci v období světových válek. Zůstal jen jediný, ulitý v dílně zvonaře Antonína Bera v r.1735. Nese nápis: "Sv. Floriáne, ora pro nobis." Do oltáře byl zasazen malý relikviář sv. Kristýny. Varhany zakoupili farníci v r.1912. Kostel se i přes různé opravy dochoval v původní podobě.

(Text: Kostely na Slovácku I.díl, Radovan Stoklasa)