Farní kostel

Farní kostel sv. Petra a Pavla

   Nejstarší zmínka o kostele v Nezdenicích pochází z r.1392 a jako patron kostela je uváděn Jan ze Záhorovic. Původní stavba kostela pochází z pozdního 14.století a kostel sloužil nejenom samotným Nezdenicím, ale i Záhorovicím, Přečkovicím, Rudicím a vsi Městkovice, která byla zničena za husitských válek.

   Kostel v Nezdenicích byl během svého trvání několikrát poškozen, vypálen a vpádem Turků v říjnu 1663 tak zpustošen a zničen, že takřka zcela zmizel jeho původní ráz.

   V 15. a 16.století a prakticky až do r.1668 nebyl v Nezdenicích katolický farář, neboť jak v Nezdenicích, tak v Přečkovicích, Záhorovicích a obecně na Bojkovsku se ujalo husitství.

   Husovými stoupenci byli i tehdejší majitelé nezdenských dvorků, kteří byli mezi 452 pány a rytíři, jež podepsali a přivěsili své početi k ostrému protestu proti upálení M. Jana Husa v Kostnici. Nezdenský kostel pak sloužil hnutí českobratrskému a na počátku 17.století protestantským bohoslužbám. Po znovuzřízení katolické fary byl v r.1668 dosazen katolický farář Jan František Spaczek.

   Dnešní kostel sv. Petra a Pavla je jednolodní orientovanou stavbou s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží nad průčelím. Boční fasáda je hladká, prolomená 1 okenní osou slepou, (pod ní je  1 odenní osa půlkruhově zaklenutá) a 3 okenními osami, okna jsou pak segmentově zaklenutá.

   Na jižní straně lodi se nachází pravoúhlý vchod. Kněžiště je členěno širokými opěrnými pilíři, prolomeno 3 okenními osami, okna segmentově zaklenutá a v závěru je 1 kruhová okenní osa. Hladká fasáda sakristie je prolomena jedním pravoúhlým vchodem a 2 okenními osami nad sebou, okna jsou pravoúhlá.

   Průčelí se střešním risalitem je prolomeno na osu pravoúhlým vchodem, přístupným 5 stupni. Nad vchodem jedna okenní osa, okn o lunetového tvaru. Kněžiště zaklenuto konchou s výsečemi a jedním polem valené klenby s vytaženými hřebínky.

   Loď kostela je plochostropá. Podstřešní profilovaná římsa nese sedlovou střechu, nad závěrem zvalbenou.

   Ve vchodu je čtyřboká zvonice členěná lesénami, prolomená po 1 okenní ose, okna půlkruhově zaklenuta, zastřešena čtyřbokým stanem, završena křížem.

   Původní kostel byl až do r.1741 kratší o 10 m, tj. o přední část s věží. Měl také z boku místo tří jen dvě gotická okna. Dřevěná věž byla nad nimi, tehdy asi uprostřed dnešní chrámové lodi. Jediným vchodem do kostela byl nynější boční vchod. V r.1767 byla přistavěna nová loď kostela, jeho západní půlky, a teprve r.1846 se posunula věž ze středu kostela nad nynější hlavní vchod s kamennými schody. Zmíněnou přístavbu uhradil tehdejší patron kostela Václav z Kounic.

   Prakticky od konce 19.století a v průběhu 20.století proběhla na objektu celá řada oprav a úprav jak exteriéru, zak zejména interiéru.

   Komplexní obnova vnějších omítek kostela byla provedena již v r.1918. Vždyť již v r.1896 bylo konstatováno, že kostel trpí dlouhodobým nedostatkem údržby. V r.1919 pak byly nahrazeny pískovcové schody ke kostelu betonovými. V r.1927 proběhla komplexní oprava střechy a r.1928 byl odstraněn trámový strop v lodi. Výbuchem granátu v r.1945 byl kostel těžce poškozen, a to zejména věž z jižní strany, která byla částečně zničena. Farníci konstrukci opravili a znovu vydřevili. V témže roce byla provedena i komplexní obnova střechy kostela a dána nová krytina - bobrovka. V r.1987 proběhlo z důvodů statických poruch jihozápadního nároží stažení ocelovými táhly, v srpnu a září téhož roku byly z důvodů nadměrné vlhkosti zbudovány anglické dvorky, nová kanalizace a v prosinci pak byla provedena tepelná izolace stropu kostela.

   Z významnějších úprav je třeba jmenovat např. realizování nové křížové cesty v r.1889, nové kazatelny v r.1894, nového bočního oltáře v r.1895, v témže roce byla restaurována i pozdněgotická gotická křtitelnice, která dnes náleží k nejstarším mobiliím kostela (z počátku 16.století zdobená erbem pánů Ořechovských z Hrobic). V r.1922 vyl firmou Semerád z Olomouce zhotoven nový mramorový hlavní oltář.

   V r.1937 a opětovně v r.1964 se uskutečnila výmalba kostela. V r.1979 byl upraven liturgický prostor (oltář čelem k lidu, ambon, odkládací stolek a 4 sedadla).

   Koncem 80. a počátkem 90.let se začínají objevovat vážné poruchy na věži, na které se podepsala uplynulá léta.

   Již v září 1991 byly zpracovány nové plány věže, ale definitivní projekt byl schválen až v říjnu r.1993. V květnu 1994 bylo započato s vlastní rekonstrukcí.

   Po rozebrání věže 6.5.1994 byla nalezena zpráva o škodách a úmrtích, které způsobil blesk při večerních bohoslužbách r.1922. Dne 24.6.1994 při finální montáži věže byla do kopule vložena zpráva o dění v obci a okolí, zpracovaná duchovním správcem a obecním úřadem. Dne 21.11.1994 se opět rozezněly zvony. Počátkem r.1995 byla zahájena komplexní oprava fasády.

(Text: Jana Spathová, Malovaný kraj 5/1996, s.7)