Farní kostel

Farní kostel sv. Cyrila a Metoděje

 

K účelům duchovní správy sloužil původně kostelík sv. Jana Křtitele a Panny Marie, vybudovaný v roce 1747 stavitelem Jiřím Wergstadtem z Uherského Brodu na místě staré kaple, připomínané v děkanské matrice v letech 1662 a 1671. Jeho interiér byl velmi prostý - měl dva oltáře, a to hlavní, Panny Marie a sv. Jana Křtitele, a boční, sv. Vincence Ferrerského.

 Špatný technický stav a rostoucí počet obyvatel přispěly k tomu, že v 60. letech 19. století byl zbudován nový, mnohem rozměrnější chrám. Stavba nového kostela se půdorysně obrátila o 180 stupňů k původní budově a uskutečnila díky nesmírné iniciativě tehdejšího faráře Františka Černocha, byť snahu v tomto směru projevoval už i jeho předchůdce farář Jan Steiger.

 Základní kámen byl položen 19. července 1865. Stavbu financovala náboženská Matice, částečně též velkostatky v Uherském Brodě a na Světlově. Dovoz stavebního materiálu zajišťovaly přifařené obce Olšovec a Lopeník. Stavbu vedl Petr Loserth z Uherského Hradiště a Josef Bárta z Hodonína. Polírem se stal Jan Minařík z Napajedel, tesařskou práci vykonával J. Stehlíček z Uherského Brodu, pokryvačskou Jan Kedroň z Napajedel, klempířskou Josef Podola a stolářskou Antonín Kunčík, oba z Uherského Brodu. Cihly a vápno se pálily v obci, písek však musel být dovážen ze Suché Loze a od Nivnice, což vše zpomalovalo.

   Během stavby bylo nutno překonávat četné překážky. V červenci 1865 zničily veškerou úrodu kroupy. Nedlouho nato následoval požár obce, který zničil 19 domů. Nedostatek krmiva způsobil, že v následujícím roce neměl tažný dobytek dost sil k přísunu stavebního materiálu. Stavbu narušila i neblahá přítomnost pruských vojsk v kraji. V září roku 1866 vypukla epidemie cholery, jíž padlo za oběť nemálo obyvatel. Uvedené okolnosti vedly k všeobecné nouzi. Přesto se ve stavbě kostela stále pokračovalo. V roce 1868 započaly stavební práce až v měsíci květnu. 9. června téhož roku byla na věž usazena makovice. Chrám byl stavěn 5 let, dokončen až v roce 1870. Stal se nejvýznamnější dominantou obce a hodnotným dokladem architektonické tvorby konce 19.století. 

Trojlodní novogotický kostel je 40 m dlouhý, presbytářem orientován na severovýchod. Z jižní strany v úrovni vítězného oblouku přiléhá k budově kostela 36 m vysoká věž. Na věži jsou umístěny tři zvony.

Presbytář je v půdorysu zakončen triagonálně, zaklenutý gotickým žebrovím a prosvětlen sedmi okny. Barevné okenní vitráže z roku 1998-2000 nesou symboly sedmi svátostí. Výtvarné zpracování vitráží v presbytáři jakož i v celém kostele provedl Václav Vrba z Ostravy. Novogotické dřevěné retabulum zhotovené v dílně řezbáře Františka Zellnera z Olomouce a do kostela instalované v roce 1913 nese rozměrnou olejomalbu znázorňující patrony kostela sv. Cyrila a Metoděje. Po stranách je doplněno dřevěnými sochami sv. Josefa a Neposkvrněné Srdce Panny Marie. Oltář čelem k lidu podle návrhu Václava Vrby z Ostravy stejně jako ambon – obojí z italského mramoru – je z roku 1998. Stejným materiálem je celý presbytář vydlážděn. Kamenná křtitelnice s dřevěným novogotickým víkem je umístěna u prvního oblouku pravé (jižní) boční lodě.

Hlavní loď jednoduchého obdélného půdorysu je dlážděna keramickou dlažbou. Strop je dřevěný, trámový. Pět a pět basilikálních oken je opatřeno barevnými vitrážemi. Každé okno nese římskou číslici od jedné do deseti coby symboly Desatera Božích přikázání. Plochy pod okny mezi oblouky bočních lodí zdobí fresky českých patronů. Na severní straně sv. Vojtěch, sv. Anežka Česká, sv. Jan Sarkander a bl. Mlada. Na jižní straně sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Prokop a sv. Zdislava. Obrazy byly zhotoveny v letech 1942-1945 akademickým malířem Adolfem Hellerem z Nymburka. Boční lodě od lodě hlavní odděluje na každé straně čtveřice lomených oblouků podepřená jednoduchými sloupy. Vitráže ve dvou čtveřicích oken prosvětlujících každou boční loď znázorňují Osmero blahoslavenství. Oltář levé (severní) boční lodě z roku 1889 je zdoben dřevěnou plastikou znázorňující zjevení Panny Marie v Lurdech. Oltář v pravé (jižní) boční lodi z roku 1913 zasvěcený Andělu strážnému nese na novogotickém retabulu olejomalbu Anděla strážného se sochami apoštolů Petra a Pavla po stranách. Na kůru jsou umístěny varhany z roku 1996. Prostor pod kůrem oddělen od hlavní lodi dřevěnou prosklenou přepážkou tvoří předsíň kostela.

Březová přišla několikrát o své zvony. Poprvé to bylo v průběhu první světové války. Až do té doby byly na věži tři zvony. Velký zvon o průměru 59 cm z r.1870 - sv. Cyril a Metoděj, prostřední o průměru 43 cm z r.1888 - sv. Petr a malý zvon o průměru 34 cm z r.1856.

   V r.1925 se uskutečnila sbírka a dne 6.9.1925 proběhlo slavnostní svěcení dvou nových zvonů, jež byly koupeny a objednány prostřednictvím chrámového družstva v Pelhřimově od zvonařské firmy R. Matoušek v Brně - Husovicích. Větší zvon s nápisem "Sv. Cyrile a Metoději, orodujte za nás, 1925" vážil bez železné armatury 142 kg, menší s textem "Ke cti a chvále Boží a sv. Andělů Strážných, z milodarů farníků 1925" vážil bez armatury 90,5 kg. Zvony slavnostně vysvětil uherskobrodský děkan P. Hlobil, v r.1942 ale byly opět odebrány. Teprve v r.1976 byl na půdě nalezen nerozbalený zvon umíráček, uložený zde po své opravě v r.1952, a 10.prosince umístěn ve věži.

  

(Zdroj: cs.wikipedia.org a Jana Spathova, Malovaný kraj 2001/3,s.4-5))