Farní kostel

Farní kostel sv. Martina

Na místě dnešního barokního kostela sv. Martina v Bánově stával kostel ve slohu gotickém. Některé prameny uvádějí existenci fary, a tedy i kostela v Bánově, již v době předhusitské. Podle historických listin patřily k bánovské farnosti Suchá Loz již od r.1261 a Bystřice pod Lopeníkem od r.1481. To by znamenalo, že v obci stávala menší větší kaple nebo kostel. V 15.století se stala bánovská fara českobratrskou a protestantskou. V r.1582 v Bánově působil luterský farář. Za třicetileté války fara zanikla a farnost byla spravována z Uherského Brodu. V Bánově existovala před husitskými válkami i farní škola. Podle děkanátních matrik měl městys Bánov svého vlastního duchovního s titulem farář až od r.1682. V tomto období přišli na Moravu kalvínští buřiči z Uher, vydrancovali celý Bánov a zapálili faru i kostel. Brodský děkan a bánovský administrátor Mikuláš Josef Hlavačka v r.1691 popsal bánovský kostel jako budovu z kamene zasvěcenou biskupu Martinovi, ale podobající se den ze dne víc a víc zřícenině. Zachránit se ho rozhodl majitel uherskobrodského panství hrabě Dominik Oldřich z Kounic. Na jeho popud byl zchátralý gotický kostel v Bánově od základů přestavěn a barokizován. Stavba se uskutečnila v letech 1692 až 1699. K hodnotnému vybavení kostela patří zvon z r.1498, tedy ještě z gotického období.. Vložením ostatků svatých do oltáře posvětil bánovský kostel a jeho oltář dne 17.7.1743 olomoucký biskup Jakub Ernest kníže z Liechtensteina. Monumentální oltářní obraz duchovsního patrona kostela sv. Martina namaloval v r.1864 Josef Zelený.

(Text: Kostely na Slovácku I.díl, Radovan Stoklasa)